Vítejte na stránkách obce Obec Úhlejov, chcete si nastavit zobrazení:

Úhlejov

HISTORIE

Obec Úhlejov je tvořena částmi Úhlejov, Chroustov, Brodek, Zavadilka a samotami Růžovka a Horní mlýn. Nachází se asi 2 km od Miletína a 8 km od Hořic v Podkrkonoší. Leží na jižním úbočí kopce Zvičiny mezi potůčky Hornoúhlejovským a Dolnoúhlejovským. V nejsevernější části se nachází osada Růžovka. Západně od Úhlejova je část vesnice Chroustov, který byl původně samostatnou školní obcí a až roku 1990 byl připojen k Úhlejovu.

Úhlejov patříl ve 13. století do panství Německých rytířů. Jeho existence je potvrzena listinou ze 14. března 1267 v podobě "villa Huleyowie", zčeštěno Hulejov. Jméno odvozeno od osobního jména Hula vzniklého z jména Urlic, český Oldřich a přivlastňovací příponou -ov -oj. Roku 1423 ho vlastnil Diviš Bořek, poté je v letech 1515 - 1540 vlastnili Trčkové z Lípy a po nich Smiřičtí ze Smiřic v letech 1540 - 1560. V tomto roce je převzal Jiří z Valdštejna a roku 1625 je získal Albrecht z Valdštejna. V roce 1637 Úhlejov vlastnil Jan Jetřich Grodecký z Grodu. Po něm od roku 1657 Kryštof Ferdinand Katulinský, Hynek Václav Falge. Roku 1804 je přezal František Xaver Cecinkar, rytíř z Bírnice a poněm kněžna Rosa Hohenlohe z Barštejna.

V obci a blízkém okolí je velmi dobře zpracovaná historie, která je publikována v brožurách Domov v kopcích a místních sborníčcích. Dále je dostupná na místním obecním úřadě, kroniky jsou vedeny již od 19. století.

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI

- c. k. plukovník Josef Voňka (1854 - 1918)

- Mudr. Antonín Balatka - lodní lékař ve vojenských korábech (1826 - 1876)

- MUDr. Karel Voňka - chirurg a primař hořické nemocnice, syn plukovníka J. Voňky (1898 - 1967)

- PhDr. a DrSc. Václav Machek - univerzitní profesor a jazykovědec (1894 - 1965)

- Z Úhlejova pochází rod Erbenů. Při pátrání po předcích K. J. Erbena bylo ve starých pozemkových knihách zjištěno, že rodina žila na počátku 18. století v Úhlejově, kde prapraděd Erbenův, Adam Erban koupil v roce 1704 od svého švagra Fridricha Borůvky živnost, čili grunt za 93 kop grošů českých. Zemřel roku 1712 a vdova Dorota Erbanova se provdala za Jana Jakla ze Zdobína, který tu živnost předal roku 1732 nevlastnímu synovi Adamovi Erbanovi. Ten ji r. 1736 vyměnil s bratrem Janem Erbanem za živnost v Rohoznici. Syn jeho, Jan Erban, prodal živnost roku 1769 Františku Dufkovi, v jehož rodě byla až do roku 1843. Děd K. J. Erbena, Jiří Erban, nar. 1741 v Rohoznici, povoláním krejčí, měl v Rohoznici dům. Ten převzal r. 1800 syn Jan Erban. Ale již roku 1806 si koupil dům č. 142 v Miletíně a domek v Rohoznici prodal t.r. svému příbuznému Janu Voňkovi. Ten domek ve svahu pod farskou zahrádkou stal se v roce 1811 rodným domkem K. J. Erbena. Domek byl původně dřevěný, poškozen požárem v r. 1826, později přestavěný na kamenný tak, jak jej známe i dnes. V podkroví je komůrka, do níž se musí po dřevěných schůdkách. Okénko k severu otevře krajinu stoupající po polích a lesích až ke Zvičině. Odtud vidíte "okolo lesa pole lán", poutníka mízejícího v chrastině jedné, "dávné popraviště" se statuí mariánskou uprostřed líp, i divé doupě vraha Záhoře a dále po stráních rozseté "Vísky", kde vrčely kolovraty při louči hluboko do noci. A proto většina Erbenovy tvorba je zasazena do zdejšího okolí.

MÍSTNÍ NÁZVY A OZNAČENÍ

Místní jména jsou důležitým pramenem pro dějiny osídlení, pro určení způsobu hospodaření a pro dějiny obce. Jsou to názvy terenních útrarů, pozemků, komunikací, vodstva a vyznačených míst v krajině - osamělých stromů, zřícenin, křížů a božích muk. Jejich význam je zdůrazňován tím, že velkorysou přestavbou našeho venkova, při přechodu od individuálního hospodaření ke kolektivnímu, došlo postupně k úplné likvidaci a zapomnění.

1. Čeperka - lesní stráň na zdobínském katastru, odděleném od úhlejovského potokem Bystrým, dříve Bystřicí a východně od silnice Miletín -> Třebihošť. Na jihu navazuje na lesy miletínské.

2. Schlossberg (lidově Šušpárek) - nemovitá kulturní památka, která se stala dominantou v kraji pod Zvičinou. Archeologický výzkum provedený v roce 1979 prokázal přítomnost strážního hradu z první vlny kolonizace, provedené Řádem Německých rytířů z Miletína na přelomu 12. a 13. století. Pro svoji zachovalost byl zapsán do Ústředního seznamu památek České republiky (ev. č. 4801). Po silnici vedle Horního mlýna a severovýchodním okrajem Schlossbergu prochází turistická stezka.

3. Habřina - menší les pojmenovaný dle osázení, vedle stezky směrem k bílému kameni.

4. Hapatyka - název podle výskytu léčivých bylin. Původně svažité pole a část pastviny v současné době lesní porost mezi Habřinou a Homolí (p. č. 178 Třebihošť s návazností na úhlejovský katastr).

5. Homole - p. č. 173 v Třebihošťi, svažitá vyvýšenina osázená převážně listnatými stromy, severovýchodně od Úhlejova. Katastr oddělen Hornoúhlejovským potokem.

6. Skalka - původně pole a les. Název vznikl od kamenitého povrchu (p. č. 38 - 43). Terén se svažuje do Hornoúhlejovského údolí.

7. Kalvárie - původně les a pole (p. č. 48/1 a 48/2) na svahu těžko přístupném, východně od kamenného kříže s platikou svaté rodiny.

8. U oběšence - pole na mírném svahu severně od Kalvárie, v blízkosti polní cesty směrem k Třebihošti (p. č. 60/1). V roce 1945 se na plané hrušni oběsil prchající německý občan.

9. V Březině - svah osázený původně březovým porostem severně od polní cesty vedoucí do Třebihoště (p. č. 72).

10. V dolech - údolní lesní svah severovýchodně od osady Růžovka (p.č. 109 a 110). Dle pověsti se prý v tomto prostoru kdysi dolovalo uhlí.

11. Černý kopec - hustý převážně lesní porost, vedoucí podél cesty od Růžovek ke Zvičině (p. č. 123, 126, 131).

12. Kovel - lesní cesty severovýchodně od osady Růžovka, vytvářející křižovatku (p. č. 96 a 107). Majitel uplatnil vzpomínku na železniční křižovatky v Koveluv Polsku za první světové války.

13. U obrázku - les a lesní cesta severozápadně od osady Růžovka (p. č. 126/2). Původně asi 100 m od hranice katastru stála mohutná borovice, na které byl připevněn obraz v dřevěném rámu.

14. U havírny - lesní porost v údolí brodeckého potoka, nyní Trotinky, západně od osady Růžovka (p. č. 151 Zvičina). V lese se nachází bývalá štola po prováděné těžbě stříbra v roce 1720.

15. Ve dvorcích - pole, nacházející se v údolí pod osado Růžovka (p. č. 176).

16. Na břidlách (lidově břílách) - pole, rozložené v okolí sv Josefa a směrem na jih (p. č. 191- 208). Název je podle břidlicového podkladu.

17. U Josefa - cesta a pole je náhorní rovina u křížku s plastikou sv. rodiny (p. č. 46/1 a 191).

18. U kaluží - je pokračování cesty od Josefa směrem k osadě Růžovka (p. č. 52 a 422/1).

19. Stařice - lesy na svahu do údolí brodeckého potoka a v prostoru chatové osady (p. č. 201 - 213).

20. U strání - je les v návaznosti na Stařici (p. č. 189/1).

21. Mršník - pastvina na svahu severně od křižovatek cest ke Stařici (p. č. 232/2, místo, kde se kdysi zakopával uhynulý dobytek).

22. Ulehlina - bývalé svažité pole, zůstávalo dlouho ladem jako okrajová část lesa Stařice (p. č. 205).

23. Stráň - les a pastvina na svahu do údolí brodeckého potoka západně od Úhlejova (p. č. 232/2 - 236/6).

24. Prádlo - louka u brodeckého potoka, kde se kdysi bílilo prádlo (p. č. 250).

25. Úhlejovský kopec (Bělinův kopec) - původně pole, svah směrem k západu, proti lesu "Pustý" (p. č. 250/2). Za správy poličanské vrchnosti a rytíře Cecinkara byl zde učiněn pokus s kopáním uhlí v roce 1812.

26. Na drahách - jsou pastviny podél obecní cesty, které se kdysi prodávaly v dražbě (p. č. 261, 259, 448/2, 422 a 37).

27. Pustý - les v blízkosti osady Brodek (p. č. 787 Miletín).

28. Kostelňák - svažitá cesta vedoucí z osady Brodek s silnici Miletín -> Zvičina (dříve jako spojovací lesní a polní cesta od Brodku do Miletína).

29. U nádržky - název zahrnuje louku, břehy a bývalý náhonk Hornímu mlýnu (p. č. 325/2, 442 a 461).

30. U lávky - louky u přechodu přes Hornoúhlejovský potok východně od Úhlejova (p. č. 309/2 a 317).

ÚHLEJOVSKÁ KAPLIČKA

V roce 1816 postavili si obyvatelé Úhlejova s přispěním celé obce kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému. Zdejší lid ji jmenoval kapličkou svatého Martina, protože má ve svém štítě reliéf tohoto světce - zřejmě k uctění jména rychtáře Martina Balihara za jehož správy byla kaplička postavena. Na kapli byl zavěšen zvon. Toto byl první projev samostatnosti místní správy.

V druhé polovině roku 2007 byla provedena oprava a celková rekonstrukce střešní krytiny na kapličce na kterou byl instalován nový dřevěný šindel. Tato rekonstrukce střechy byla provedena dodavatelskou firmou v hodnotě 20.000.-Kč. Ve štítu kapličky byl restaurován kamenný reliéf sv. Martina sl.Šárkou Špůrovou a také byly kompletně zrestaurovány dveře panem Lukášem Přibylem, vše sponzorským darem, proto jim děkujeme. Svými finančními dary přispěli i obyvatelé obce, kterým také velmi děkujeme.

aktualizováno: 24. 10. 2020 14:38, Jan Stránský

Novinky z obce a Úhlejova

Turistika

aktualizace stránky: 13. 2. 2021

Cykloturistika

Přes Úhlejov vede jedna konkrétní cyklotrasa. Je zaznamenávána číslem 4086. Délka členité trasy je 22,8 kilometrů. Začíná se na 380 metrech nadmořské výšky, nejvyšší bod dosahuje 671 m.n.m..

Ochrana osobních údajů

aktualizace stránky: 13. 2. 2021

dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 (dále též "GDPR")

Správce osobních údajů: Obec Úhlejov
sídlo: Úhlejov 50, 507 71 Miletín
IČO: 00272281, DS: 7bhbuda
telefon: 775940406, 724544735
e-mail: uhlejov@seznam.cz

Místní poplatky pro rok 2021

aktualizace článku: 3. 1. 2021

  • Lenka Šedivá DiS.
  • 232

Informace k úhradě místních poplatků pro rok 2021 - odpady a psi.