Vítejte na stránkách obce Obec Úhlejov.
Používáme cookies
Chceme, abyste sledovali vy nás, ne my vás. Pro správnou funkčnost webu nějaké cookies potřebujeme. Své nastavení cookies můžete změnit pomocí nastavení cookie.
Nastavení zobrazení

Horní mlýn

Samota Horní mlýn byla založena pravděpodobně současně s hrádkem Schlossbergem - strážním hradem, neboť každý dvůr míval u sebe poplužní mlýn. První písemná zmínka se zachovala v roku 1637.

Kamenný hrádek stojí na původním místě přes sedm set let a stále přitahuje pozornost starobylostí a mlčením . Kdyby se přetiskly jen všechny hypotézy , romantické dohady a strašidelné pověsti , byla by z toho všeho slušně objemná knížka. Nebyla by však věrohodná a mátla by čtenářům hlavu. Záslužný dějepisec Miletína Jan N. Lhota ve své nepočítaně přečtené knížce o Miletínu věřil v pravost Královédvorského rukopisu a proto v něm hledal vysvětlení o hrádku či hradišti pod Zvičinou. Domníval se , že „ Kamenný hrádek „ byl už při zakládání kláštera v Miletíně zbořen. Býval „bezpochyby“ sídlem loupeživého rytíře, který v okolí zle řádil a proto byl i se svým hradním sídlem zničen. K rozboření tohoto hradu se „snad“ stahuje báseň o Zbyhoni v Královédvorském rukopise. Za základů rozbořeného hradu byla „dle pověsti“ postavena klášterní kaple, kněžiště nynějšího kostela v Miletíně a pahorek nazván „ Schlossberg“ Tahle Lhotova koncepce měla tuhý život. August Sedláček píše o „Šlusparku-Šušpárku“ (zlidovělé označení Schlossberg = kopec se zámkem-hradem) podrobně, pokud jde o nynější podobu, ale vyznává, že o dějinách a jménu není mu nic známo. Antonín Cechner uvádí zase jen konkrétně „hradiště“ eliptického tvaru na ostrohu nad mlýnem rozměrů 62 metry délky a 27 metrů šířky, proti jihu opevněné dvěma náspy a příkopem, na severu náspem s příkopem, dokola bývala ohrada. František Skalický , záslužný vychovatel mládeže z Třebihoště, rozšiřuje popis o několik věží, na západ opět věže, na sever příkop se dvěma náspy, kolem hradiště rybník, jehož hráze jsou patrny a hadovitě vinutá cesta na temeno vrchu. Kdo zde dal opevnění stavět není známo. Pravdě se nejvíc přiblížil historik J.V. Šimák vyslovením názoru, že „hradiště“ nad Úhlejovem může býti i neznámým tvrzištěm. Poslední slovo vyřkli - prozatím - archeologové. Podle závěru doktora Richtra z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze jde o středověký objekt. Našel zde již jen kousíček valů vystupující nad okolní krajinu. Nápadná mu byla už jen terénní forma. Nálezy nezaznamenal žádné. Ani Vít Vokolek, archeolog krajského muzea v Hradci Králové a doktor Vencl nenašel žádný materiální doklad, který by blíže určil funkci a stáří tvrziště. Podle jejich zdání to mohl být jen „opevněný dvůr“. A tak se dá zakončit dlouhá historie pátrání po „tajemství“ Šušpárku střízlivě a věcně. Býval to dvůr , který založil klášter Německých rytířů z Miletína po roce 1261 ( písemná zpráva o jeho existenci už z roku 1267), později opevněný po způsobu tvrze. Dvůr sem přivedl poddané nevolníky a dal i jméno povstalé vsi. Ves Úhlejov tedy vznikla při klášterním dvoře . Za druhé t.z. německé kolonizační vlny, kdy se osídloval a hospodářsky exploatoval pomezní hvozd.

PREZENTACE ŠUŠPÁRKU VE ČTYŘECH ROČNÍCH OBDOBÍCH.

JARO - Jaro na Šušpárku

LÉTO - Léto na Šušpárku

PODZIM - Podzim na Šušpárku

ZIMA - 1.Zima na Šušpárku, 2.Zima na Šušpárku

aktualizováno: 24. 11. 2020 11:03, Martin Stránský

Novinky z Horního mlýna

Květy Šušpárku

aktualizace galerie: 2. 7. 2020

  • Jan Stránský
Šušpárek

aktualizace galerie: 2. 7. 2020

  • Jan Stránský
Horní mlýn

aktualizace galerie: 2. 7. 2020

  • Jan Stránský